Flying Dragon „VS“ x Citrumelo 5 Star
Zkřížení Flying Dragonu VS s Citrumelem 5 Star by mohlo alespoň teoreticky přinést nový velmi mrazuodolný citrus, který by se více přiblížil odolnosti poncirusu a mohl by mít zároveň o něco chutnější a lépe zpracovatelné plody než P. trifoliáta. Článek přinese podrobné informace o tom jak probíhá amatérské šlechtění citrusů v našich podmínkách a snad i užitečné tipy a inspiraci pro další Mičurince 🙂
Opylení květu FD VS pylem Citrumela 5 Star – 2 /2020
Na konci roku 2019 se mi naskytla možnost získat rouby jedlejších poncirusů a Citrumela 5*, takže jsem využil příležitosti a v poněkud nevhodném termínu jsem je po několika týdenním uskladnění v chladu ve sklenicích s vlhkým perlitem úspěšně narouboval na mezitím připravené silnější podnože trifoliáty. Tyto podnože po přenesení z venku do pokojové teploty v prosinci asi za 2-3 týdny začaly pomalu zvětšovat pupeny, takže je bylo možné úspěšně naroubovat.
Všechny rouby měly pouze květní pupeny a začátkem února na nich došlo k otevření květů, toho jsem využil a květy FD „VS“ opyloval pylem Citrumela 5* a také obráceně. Citrumelo kvetlo ještě několikrát během roku 2020, ale plody nikdy neudrželo. Flying Dragon nasadil 2 plody, z nichž jeden úspěšně dozrál a byl sklizen v srpnu 2020.
Semena
Ve sklizeném plodu bylo celkem 33 semen, ale velká většina byla nevyvinutá, plochá, deformovaná – takových bylo celkem 21, dalších 6 semen už mělo plnější tvar, ale byly zhruba poloviční proti dalším 6 semenům s normální velikostí semen trifoliáty. Semena byla po vyjmutí z plodu pouze propláchnuta čistou vodou a hned poté vyseta 20.8. 2020 do dvou pěstebních sáčků s čistým perlitem a zhruba 1cm vrstvou bílé rašeliny na vrchu.
Vzcházení semenáčů
Sáčky byly umístěny v domě s běžnou pokojovou teplotou mezi 20 – 24 °C, první sáček obsahoval 6 největších semen, z nichž postupně vzešly 4 semenáče, 1. vyrašil 4.9. a prozatím nevykazuje žádné znaky křížení, 2. semenáč vzešel až 16 dní poté a podle vzhledu listů je pravděpodobné, že jde o hybrid, i když může jít i o mutaci, při které došlo k zvýšení počtu chromozomů.
Další 2 semenáče, které opět vzešly s 2 týdenním zpožděním prozatím mají pouze první 3 listy, které jsou vždy odlišné od „pravých“ listů, které vyrostou později, takže určení případných hybridů prozatím není ještě možné.
Z 29 menších převážně nevyvinutých semen v druhém sáčku vzešly pouze 2 semenáčky, které jsou prozatím znatelně menší a zatím také nevykazují žádné znaky, které by svědčily o úspěšné hybridizaci. Celková klíčivost tak byla velmi nízká, ale odpovídá spíše velkému množství deformovaných a špatně vyvinutých semen, než špatným podmínkám při klíčení.
Jestli tento velký počet nevyvinutých semen ovlivnilo opylení Citrumelem 5 Star nebo netradiční podmínky pěstování, uvnitř domu s nízkou vlhkostí a malou intenzitou světla, případně dozrání plodu na takto malém roubu s pouze 1 listem popravdě netuším. V minulých letech měly plody FD VS z mateřské rostliny, ze které pochází můj roub, bez cizího opylení vždy velký počet dobře vyvinutých semen s normální velikostí a téměř 100% klíčivostí.
Podmínky pěstování
Selekce hybridů
Obě mateřské rostliny mají sice listy s trojlístkem, ale tvarem a velikostí se celkem podstatně liší, takže by teoreticky mělo jít odlišit skutečný hybrid vzniklý spojením pylu Citrumela a embrya FD VS, od nucelárních klonů, které vznikají pouze z embrya mateřské rostliny bez opylení a jsou tak přesné kopie matky. Pokud se z květu mateřské rostliny včas neodstraní tyčinky, může dojít i k samoopylení a z těchto embryí často vzejdou neduživé, zakrslé rostliny, jde o jev nazývaný Inbrední deprese.
Pokud se trifoliáta zkříží s většinou pravých citrusů, které mají pouze různě dlouhý řapík a jeden list, výsledkem je v naprosté většině opět trojlístek, ale rozdíl mezi velikostí prostředního listu a 2 krajních je znatelně větší než u trifoliáty. To můžeme pozorovat i u Citrumela 5*, které je semenáčem F2( druhé generace) Citrumela Swingle, které právě vzniklo zkřížením grapefruitu Duncan x Poncirus trifoliata v roce 1907.
Díky genům grapefruitu tak má Citrumelo listy znatelně větší a také širší než trifoliáta a rozdíl mezi prostředním a krajními listy je také typicky větší jako u ostatních hybridů s trifoliátou.
VSxCi5 20-2
Prozatím pouze jeden semenáč má odlišné listy od Flying Dragonu VS, jsou o něco širší a mnohem více zakulacené, řapík je také o něco kratší a širší. Podobné změny ale může způsobit i zdvojnásobení chromozomů, takže je ve hře stále možnost, že nejde o křížence, ale Tetraploid. Až bude rostlina větší, pokusím se srovnat vůni a chuť listu tohoto semenáče, pokud by šlo o hybrid, měl by zde být patrný rozdíl díky vlivu Citrumela, pokud jde o tetraploid, vůně a chuť listu by měla odpovídat FD „VS“.
Rychlost růstu
Hybridy také často díky heteróznímu efektu rostou mnohem vitálněji, než mateřská rostlina, v tomto případě je Citrumelo 5* mnohem vzrůstnější než FD „VS“, při úspěšném zkřížení by pak jejich hybrid měl s velkou pravděpodobností růst výrazně rychleji než jeho nehybridní sourozenci. Kvůli tomu, že semenáče vzcházely hodně nerovnoměrně s týdenními odstupy to prozatím není jednoznačné, nicméně možný hybrid VSxCi5 20-2 už dohnal svého nucelárního sourozence, který měl 2 týdny náskok, uvidíme jak bude pokračovat dál.
Habitus – vzhled a fenotyp
FD VS má typicky pokroucený růst a zahnuté trny Flying dragonu, kdy kmen a větve rostou do mnoha různých směrů, toto už se projevuje u nucelárního semenáče, který vyklíčil jako první, hybrid VSxCi5 20-2 roste více vzpřímeně, i když jisté náznaky mírného kroucení stonku a trnů jsou u něj také patrné.
Poněkud odlišný byl i vývoj VSxCi5 20-2, semenáče trifolát nejprve vytvoří první pár miniaturních lístků, typické trifoliátové listy se většinou objeví u třetího, někdy až 4. listu. VSxCi5 20-2 vytvořil první 2 miniaturní lístky, ale druhý pár listů měl hodně neobvyklý srdcovitý tvar a listy byly stále jednotlivé (bez trojlístku).
Vlastnosti hybridů citrumela s poncirusem
Zatím nemám 100% jistotu, že se křížení Flying Dragonu VS s Citrumelem 5 Star skutečně podařilo, ale alespoň jeden semenáč, který jsem prozatím pojmenoval „chytlavým“ názvem VSxCi5 20-2 vypadá slibně a jeho vlastnosti se ukáží až v budoucnu. O zpětném křížení citrumel s poncirusem je minimum informací, vím o jednom úspěšném křížení, které provedl pěstitel Ilya z Francie v roce 2017, od kterého jsem získal na jaře rouby z těchto jeho ještě neplodících cicitrumel, které vzešly z opačného křížení, kdy Citrumelo 5* bylo opyleno jeho Flying Dragonem, který má plody s menším množstvím semen a o něco lepší chuť než standardní trifoliáta.
Mrazuodolnost
Prozatím tak můžeme pouze předpokládat zvýšenou mrazuodolnost těchto hybridů proti Citrumelu 5*, které přežilo krátkodobý pokles teploty na -16°C, ale o moc více už hlavně při delším vystavení takto nízkým teplotám asi nepřežije. Je celkem pravděpodobné, že hybridy Citrumela a poncirusu, který je plně mrazuvzdorný v našem klimatu budou mít zvýšenou odolnost mrazu a je reálné očekávat jejich přežití i při poklesech teplot na -18°C snad i -20°C, což naštěstí u nás v posledním období není příliš časté a mohly by tak dlouhodobě přežívat v našem klimatu zasazené ve volné půdě na chráněném místě alespoň v teplejších oblastech ČR.
Chuť plodů
Flying Dragon VS má lepší chuť než běžná trifoliáta, je méně kyselý a má i nižší obsah lepivých látek, takže se dá celkem bez problému sníst celá dužina, které ale kvůli menší velikosti plodu a zhruba 30 semenům není mnoho. Zkřížením s Citrumelem 5*, které má lepší chuť než běžné Citrumelo Swingle, s méně znatelnou pachutí poncirusu, s chutí mezi citrónem a grapefruitem s trochou hořkosti by pak u nového hybridu mohlo dojít proti FD k zvětšení plodu a lepší výtěžnosti i chuti dužiny, opět čistě teoreticky.
Kvalita plodů se díky miliónům možných kombinací genů zodpovědných za vlastnosti plodů nedá předem odhadnout a chuť u hybridu může být i horší, než u obou rodičů, takže zde nezbývá než počkat, protože plodící hybrid mezi Citrumelem a Poncirusem ještě není znám. Bohužel Poncirus, Citrumelo a ostatně i Grep mají hodně dlouhé juvenilní období a od vysetí semene k plodící rostlině můžeme v našich podmínkách očekávat uplynutí období 8 – 10 let.
Jsou ověřené způsoby jak nástup plodnosti u citrusových semenáčů urychlit a zkrátit na cca 5 let, o což se budu pokoušet i u mého hybridu, u hybridů rostoucích u Ilyi , které už za sebou mají 3 roky bychom se vlastnosti plodů mohli dozvědět i o pár let dříve. Každopádně i kdyby vlastnosti plodů byly špatné, stále by tato nová odrůda mohla najít uplatnění jako kvalitní podnož, v případě vyšší mrazuodolnosti i jako okrasná rostlina zasazená ve volné půdě.
Závěr
Pěstování citrusů přináší mnoho různých možností jak se realizovat, někdo touží dosáhnout co největších sklizní nejkvalitnějších plodů, jiný zase sbírá zajímavé a špatně dostupné odrůdy a někdo dělá pokusy se zimní mrazuodolností a šlechtěním nových odrůd. Tomuto bych se chtěl v budoucnu věnovat i já a jelikož jde o můj první, cíleně vytvořený hybrid, chtěl jsem podrobně popsat, jak tento nový hybrid vznikl a článek budu i nadále doplňovat o nové informace.
Po shromáždění informací o poncirusech s lepšími vlastnostmi plodů, jejich naroubování a dlouhodobém sledování kvality jejich plodů se logicky nabízí otázka jak s nimi dále pracovat. Možností je mnoho a zpětné křížení některých dosavadních 50% hybridů poncirusu, které mají nejlepší vlastnosti s těmito poncirusy s lepší poživatelností je jednou z cest jak vytvořit novou odrůdu, která bude mít mrazuodolnost blíže poncirusu a přitom přinášet kvalitnější plody, které půjdou lépe zpracovat.
Komentáře
Napiš komentář jako první ;)